HP svět a jiné....

 ahoj tak jsem tu s další kapčou.doufám že se bude líbit. a i když je super krátká tak doufám že se dočkám nějakých komentů

Nakonec jsem se rozhodla letět do městečka kousek od Harvardu ,kam hodlám nastoupit. Peníze i vědomosti na to mám tak proč ne. Musím si ,ale najít nějaký dům ,prozatím budu bydlet v hotelu.

            ,,Tak tady je ten dům ,slečno Sorenová.‘‘  slečno Sorenová ,hmm mám fakt skvělý nápady když si vymýšlím falešný jména.Nikol jsem si nechala ,ale nechat si i příjmení Volturiová tak to bych rovnou mohla Volturiovým napsat adresu ,kde mě najdou. Teď ale stojím před nádherným domem na který ukazuje realitní makléř.Je to spíš taková menší vilka s moderním nádechem.(viz.galerie)Celému vzhledu dominují velká okna a fasáda barvy broskve.Vchod je nad třemi schody , které překrývá dřevěno-skleněná stříška.Vidím ten dům teprve z venku ,ale už teď mi učaroval. ,,Beru ho‘‘ řekla jsem prostě ,ale makléř na mě jen vyvalil oči a říká: ,,Vždyť jste ho ani neviděla ze vnitř a ani nevíte kolik stojí? A vy už ho berete ? Tak to se mi ještě nestalo ‘‘ ten konec řekl spíš jen pro sebe ,a je fakt že normální člověk by ho asi neslyšel ale mít někdy super smysli je fakt zábava. Přesto budu dělat že jsem ho neslyšela. Ale zpět k tomu domu,já ho fakt chci. ,,Ano beru ho,víte cena pro mě není důležitá peněz mám totiž dost. I když dovnitř bych se mohla podívat…tak půjdeme?‘‘ dodala jsem po chvíli ,jelikož na mě pořád koukal jak na přízrak,ale to vlastně jsem takže co =). ,,Ano jdeme se podívat dovnitř.‘‘ vykoktal ze sebe a šel otevřít dveře.

            Tak tenhle dům fakticky musím mít. Když jsem vešla dovnitř tak se přede mnou rozprostřel veliký obývák.Vlevo byla velká černá sedačka a naproti ní plazmová telka o kousek dál byla hi-fi souprava . Vpravo byl prostor určený jako kuchyně.Byl tam pultík a za tím úžasná kuchyně v černé barvě.Přímo vedle vchodových dveří byly dva věšáky a malá komoda se zrcadlem.Na proti vchodu byly schody do dalšího patra. ,,Můžu se jít podívat nahoru? ‘‘ zeptala jsem se s neskrývaným zájmem. ,,Samozřejmě ,slečno .Ale zatím se vám dům líbí že?‘‘ bylo na něm vidět že je šťastný že ten dům prodá. ,,Je nádherný ,ale chtěla bych vidět to horní parto. ‘‘ kývnul a tak jsem se vydala nahoru.                                                        Nad schody byla chodba .Po levé i pravé straně byly troje dveře. Otevřela jsem první a byla to úžasná ložnice ze které vedly další dvoje dveře jedny do koupelny a druhé do šatny. Tak se to opakovalo u dalších  třech dveří. Další  dva pokoje byli taky velké .Jeden byl zařízený jako obrovská knihovna a ten druhý měl být asi pracovna. Když jsem šla zpátky už jsem věděla který z pokojů bude můj.

            Šla jsem zpátky dolů za makléřem ,který již netrpělivě přešlapoval u schodů. ,,Beru ho ….  ‘‘ oznámila jsem mu s úsměvem ,,…kolik mám zaplatit?‘‘ Makléřovi se na tváři objevil usměv,ale pochvíli se zachmuřil ,,Opravdu ho berete? Je velmi drahý.‘‘ konstatoval i když velmi nerad. Nebudeme ho trápit ,,Kolik?‘‘ Makléř vytáhl blok a napsal cenu, wau no opravdu nebyl zrovna levný ale co , já ho chci můžu si ho dovolit. ,,Zítra to budete mít na účtu. Nebo ne chci se rovnou nastěhovat ,tady máte šek.‘‘ vytáhla jsem šekovou knížku napsala cenu a podala mu šek. ,,Dobrá tady máte klíče od vašeho nového domu.Byla radost s vámi obchodovat slečno Sorenová‘‘ řekl a tvářil se při tom jako by měl druhé vánoce. Poté mi potřásl rukou na rozloučenou a veselím krokem odešel pryč. No já zamkla dům a šupky do mého porche,(viz.galerie) jelikož musím na nákupy abych ten dům a hlavně moje šatní skříně zaplnila.